Clementoni

Společnost s více než čtyřiceti lety zkušeností. Značka, která je synonymem kreativity, nadšení a důrazu na kvalitu. Z výrobků firmy Clementoni jsou na českém trhu oblíbené zejména „Clemmy“ kostky, které jsou vyrobeny z měkké netoxické gumy, která je zároveň snadno omyvatelná a má lehkou vanilkovou vůni.

Kostičky jsou pro děti absolutně bezpečné a proto jsou vhodné jako první stavebnice pro nejmenší. Populární jsou i společenské hry a dětské počítače. Nebylo by však možné hovořit o Clementoni, aniž bychom se zmínili o jeho zakladateli Mariu Clementonim. Následující rozhovor se zakladatelem Clementoni je současně průřezem událostí o samotném vzniku společnosti a popisuje výstižně i Clementoniho životní filozofii. Mohl byste nám vyprávět Váš fascinující příběh? Založil jsem firmu, když mi bylo pouhých dvacet let. Dnes jsem někdo, komu byste mohli říkat "dědeček" italských her. Začal jsem jen s několika málo lidmi, kteří všichni pracovali manuálně. Naše první výrobky byly vytvořeny jako originály, kousek po kousku, jeden po druhém. Neměl jsem možnost velkých investic a tak jsem začal podnikat v garáži, tady v Recanati. O tři roky později, jsem si koupil malou budovu. Tam se začala rozvíjet společnost Clementoni. Po třech nebo čtyřech letech jsem začal pracovat na výstavbě továrny, která je nyní sídlem firmy. S odstupem času jsem velmi spokojen, že jsem vyvinul a vytvořil společnost, která nikdy neměla žádné problémy. Společnost, která nebyla vytvořena pouze ruku v ruce s trhem, ale také s dětmi. Dovedu si představit, že Vaše děti měly vždycky spoustu her ... Samozřejmě, protože jsem si vždy "nosil svojí práci domů" a děti byly vynikajícími testery. Měli velmi krásné dětství v Recanati, malém a klidném městě ve střední Itálii, kde by si klidně mohly hrát spolu s ostatními dětmi v ulicích. Ony však trávily hodně času zde v mojí továrvě. Věřím, že jejich vzpomínky jsou nejvíce kompletní historický archiv her, které jsme kdy vyrobili. Pracují dnes Vaše děti pro Vaši firmu? Ano, postupně všichni jeden po druhém přišli pracovat pro společnost. Jaké hry jste měl, když jste byl dítě? Tehdy jsme si hráli hlavně v ulicích a vynalézali si svoje vlastní hry. V té době jsme žádné vlastní hračky neměli. Hráli jsme si s kameny, s koulemi z hlíny, běhali jsme nebo jsme si hráli na schovávanou. Byl to přirozený způsob, jak žít. Byli jsme volní a svobodní.

Jaký byl Váš první úspěšný produkt? La Tombola della canzone. Bylo to v roce 1963, a hudební festival Sanremo byl velkou událostí roku. Tehdy se v mé hlavě objevila myšlenka, jak vytvořit hru „La tombola della canzone“. Vynalezl jsem mechanický klavír s rukojetí a perforovanou páskou. Když se točilo klikou, začal hrát melodii. Hráči museli uhodnout název písně a označit příslušné políčko na kartě. Jednalo se o první produkt, který otevřel dveře celé naší kolekci her. Byl to okamžitý úspěch. A jak vznikla kolekce vašich vzdělávacích her? Začal jsem je vyrábět na konci šedesátých let. Původně se jednalo o společenské hry, které byly inspirovány známými osobnostmi nebo televizními pořady. Postupně jsem společenské hry nahrazoval hrami vzdělávacími, což přiznávám, byla v té době trochu móda. Já jsem však chtěl pomoci dětem získat vědomosti formou hry tak, aby se učení nestalo pouze nepříjemnou činností, kterou je nutno vykonávat. Potvrdily se v zahraničí tyto vaše intuice? V USA byly vzdělávací hry vyvinuty na základě studií psychologů a pedagogů. Nová vize byla potvrzena v ranném dětském učení, kdy se děti začaly snažit pochopit své duševní a emocionální potřeby. Dětství se stávalo stále více rozhodujícím momentem pro vytváření osobnosti. Proto hra je vážná věc ... Hra je důležitou činností. Provází nás po celý život a je zásadní pro rozvoj inteligence. Tohle je moje pevné přesvědčení a já jsem se k této myšlence nadšeně věnoval a zkoumal ji po celý svůj život. Společnost se během let rozrostla, ale zakladní myšlenka zůstala nezměněna. Co si chcete přečíst ve svém volném čase, máte-li nějaký? Necítím potřebu mít volný čas. Co s ním? Obvykle je to o tom nudit se na dovolené! O tom není pochyb. Já prostě miluji svou práci. Když jsem měl jednou trochu volného času, rozhodl jsem se napsat a popsat image společnosti. Pracoval jsem na svém díle velmi usilovně a ztratil jsem zcela pojem o čase. Vzniklo jakési "desatero", které začíná každým písmenem ze slova Clementoni. Například, "e" znamená "epidemie nadšení", zatímco "n" znamená "No nudy!".